Prorůstání - od země k zemi
Myšlenkou projektu „Prorůstání – od země k zemi“ bylo vytvoření sítě a rozvoj kulturního dialogu mezi organizacemi a umělci příhraničních oblastí Česka a Bavorska, prostřednictvím tvorby českých a německých sochařů v krajině – land artu. Všichni zapojení partneři již měli s touto specifickou formou umělecké kultivace krajiny zkušenost. Na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara se jí dlouhodobě věnuje profesor Jiří Beránek, a spolu s docentem Benediktem Tolarem vedou i studenty svého ateliéru Socha a prostor k této formě tvorby. Hlavním partnerem se pak stala Galerie Klatovy/Klenová, která se od počátku svého založení zaměřuje na prezentaci děl soudobých umělců a tvorba v krajině je její součástí. Německá města Schönsee – prostřednictvím Centra Bavaria Bohemia a Vilseck svou krajinu uměním i land-artem jako takovým obohacují.
Díky tomuto propojení mohlo vzniknout množství autentických děl na obou stranách česko-německé hranice. V Galerii Klatovy/Klenová byla pro tvorbu land artových objektů studentů ateliéru Socha a prostor, využita rozsáhlá obora okolo hradu a zámku Klenová. Ve Vilsecku a na Klenové se konala sympozia českých a německých výtvarnic. V průběhu sympozia byla o nové objekty doplněna umělecká stezka ve Vilsecku i sochařský park na Klenové. Město Schönsee poskytlo studentům sochařského ateliéru Sutnarky místo pro uměleckou stáž v Bügellohe, zaniklé německé vesnici, kde pod vedením Benedikta Tolara vytvořili symbolické dílo reflektující její silnou historii.
Projekt bylo možné realizovat díky podpoře získané z Evropských fondů v rámci Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014 – 2020.
PARTNEŘI PROJEKTU:
Galerie Klatovy/Klenová
Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni
Město Schönsee – Centrum Bavaria Bohemia
Město Vilseck
Zapojení umělci:
Sochaři - Ateliér Socha a prostor Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara
Jiří Beránek
Benedikt Tolar
Adam Trbušek
Vojtěch Jakimiv
Jakub Šik
Eliška Pánková
Petr Filip
Šimon Beránek
Přizvané umělkyně
Tereza Fišerová
Kateřina Kubalová
Hanna Regina Uber
Herta Wimmer-Knorr
Fotografové – Ateliér Užité Fotografie Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara
Vojtěch Aubrecht
Tereza Dudíková
Václav Marian
Kryštof Novotný
3 MÍSTA – 3 PŘÍBĚHY
HRAD KLENOVÁ A JEHO OKOLÍ
Mimo ruch velkoměsta, v krásné šumavské krajině nabízí Klenová výtvarníkům inspiraci a široké veřejnosti unikátní zážitek. V galerii, která sídlí v zámecké budově hradního komplexu, bylo v průběhu let vystaveno velké množství děl, jejichž autoři našli svoji múzu právě v Klenové. Od počátku galerijní činnosti byly pro výstavy využívány také exteriéry hradu, později i blízké podhradí. Tímto způsobem postupně vznikal sochařský park, kde najdete díla Jaroslava Róny, Pavla Opočenského, Maria Kotrby, Moniky Immrové a mnohých dalších. V podhradí pak naleznete dva objekty od Čestmíra Sušky a Býka z corridy od Vincence Vinglera, který je s Klenovou již neodmyslitelně spojen. Po celém hradním areálu, ale i v jeho blízkém okolí bývají také krátkodobě umisťována díla v rámci aktuálních výstav. Zájem o delší usazení děl vzešel v době, kdy na Klenové probíhalo mezinárodní Dřevosochařské sympozium. Díla z něj byla umístěna do tzv. sochařské stezky, která vede okolo celého hradního komplexu. V posledním desetiletí se galerie posunula také k land artu. Byl to další přirozený krok, volně navazoval na úpravu krajiny uměleckou formou a vhodně doplnil činnost galerie.
ZANIKLÁ VES BÜGELLOHE U MĚSTA SCHÖNSEE
Asi půl kilometru za českou stranou hranic byla dříve malá obec Václav, obývaná výhradně sudetskými Němci. Několik obyvatel vlastnilo pozemky nahoře na Bügellohe, tedy na bavorské straně. Když byli po 2. světové válce v roce 1945 sudetští Němci nuceni opouštět své domovy, usadilo se jedenáct rodin z obce Václav právě na pozemcích Bügellohe. Nejprve si v nouzi postavili chatrče v domnění, že se opět brzy navrátí do svého domova. Když zjistili, že se jejich přání nesplní, postavili si bytelnější domy z kamenů, cihel a dřeva. Tyto domy sice nabízely střechu nad hlavou, ale životní podmínky byly tvrdé. Především kvůli dlouhým a na sníh bohatým zimám - žádná elektřina, žádné vodovody a ani žádné silnice na Bügellohe nevedly. Na Bügellohe nebyly ani dostatečné možnosti obživy. Vysoká poloha polí přinášela pouze skoupou úrodu. Několik marek si obyvatelé přivydělávali paličkováním, vázáním košťat, pletením košů nebo výrobou šindelů. Na Bügellohe žilo po válce 65 osob, z toho 34 dětí, 7 dětí zde bylo narozeno. Byť obec disponovala hospodou a kuželnou, postupně se obyvatelé odstěhovávali. V roce 1969 Bügellohe opustil poslední obyvatel – začalo chátrání. Z bývalé osady dnes stojí pouze jedna ruina domu a mýtiny, jinak nezbylo nic.
VILSECK - Umělecká stezka v luhách řeky Vils
„Město na Vilsburgu“ je uvedeno poprvé v historických dokumentech v roce 1185. Vilseck se nachází v okrese Amberg-Sulzbach, je obklopen půvabnou krajinou kopců a rybníků. Již v roce 2000 př.n.l. se tady usídlili první lidé. Dnes zde žije přibližně 6 000 obyvatel. „Hrad Dagestein“ a „První německé věžní muzeum“ dnes patří mezi nejvýznamnější památky této oblasti. Přímo s hradem a starým městem hraničí rekreační oblast,,Vilsaue". Tady byla v bezprostřední blízkosti historických obchodních cest vytvořena umělecká stezka. Deset mezinárodních umělců zde svými díly zdůrazňuje základní myšlenku spojení národů prostřednictvím starých obchodních cest, zejména prostřednictvím „Zlaté stezky“, která tudy vedla. Cestovatelé totiž měli obrovský vliv na zvyky, umění a řemesla.